Bohatý mladík z Assisi
Židé chápali majetek jako výraz Hospodinova požehnání pro dotyčného. Čím zámožnější kdo byl, tím větší se podle jejich vnímání těšil Boží přízni. Pak ale přišel Ježíš a jednomu z nich řekl, ať se všeho majetku vzdá a jde za Ním. Onomu mladíkovi v té chvíli asi nezatrnulo jen kvůli hrozbě pozbytí toho velkého jmění, docela určitě se mohl přinejmenším zarazit, když si uvědomil, že se má vzdát i Božího požehnání, a to nejen pro sebe, ale i pro své předky, kteří toto velké jmění nahromadili a které on měl předat svým potomkům. Dal tedy přednost své představě o požehnání před Tím, který je veškerého požehnání zdrojem, veškerých milostí, života věčného.
O dvanáct století později se všeho majetku vzdává jistý mladík z Assisi. Učiní to nejradikálnějším možným způsobem: Zřekne se svým způsobem i svého otce, který ho mohl zajistit do smrti a později mu vše odkázat. Zřekne se všeho a všech a vášnivě se vrhne do náruče nebeského Otce. Jeho srdce, které bylo zasaženo Božím paprskem, nemohlo tlouct pro nikoho jiného, pro nic jiného. Jde za Ním.
Sv. František (neboť o něm je řeč) hodil za hlavu všechny tehdejší představy o životě, hodil za hlavu všechnu konformitu a dobové konvence. Následovaly ho tisíce, statisíce… Jedním z nich byl třeba francouzský král sv. Ludvík, který sice neučinil podobný radikální krok jako Prosťáček z Assisi, přesto však nasál jeho ducha, žil nedotčen patinou zlata a peněz a i jako král tehdejší největší a patrně nejbohatší evropské mocnosti se dostal na oltář. I takový patriarcha Abrahám byl – řečeno dnešním jazykem – milionářem, přesto však prošel „uchem jehly“. Oba totiž měli jasno – bez Boha není šance smysluplně existovat, nic člověku nezajistí ani pokoj, ani radost, ani požehnání, ani spásu.
Boží požehnání nespočívá v majetku ani ve slávě a zřeknutí se všeho znamená mimo jiné zřeknutí se svých představ o životě či své budoucnosti a v neposlední řadě i vložení všech svých starostí na Pána, jak praví žalmista. Jít za Ním znamená totéž, co pěkně vystihl básník Jakub Deml: „Pták, který letí, nemyslí na to, že letí, ale na cíl svého letu.“
Libor Rösner
Bohoslužby v klášterním kostele
Neděle: 19.00
Pondělí: 7.00
Úterý: 18.00
Středa: 7.00
Čtvrtek: 18.00
Pátek: 7.00
Sobota: 18.00
V zimních měsících se bohoslužby konají v kapli (vchod z náměstí Minoritů)
Zpověď
30 minut
před každou mší svatou
Pobožnosti
Modlitba svatého růžence: Pondělí až sobota půl hodiny před mši svatou.
Nešpory: Vždy po večerní mši svaté, kromě neděle.
Pobožnost k Nejsvětějšímu Srdci Páně: 1. pátek v měsíci po mši sv., která začíná v 7:00 h
Pobožnost k sv. Antonínovi: Každé úterý po mši svaté v 18.00 h
Májové pobožnosti: Pondělí až sobota - po mši svaté.
Křížová cesta: V postním období po ranní páteční mši svaté.
